Bohemia 2003 – 5denní OB

V půlce srpna, 13.-17.8.2003 se většina našeho oddílu (chyběli pouze Zelenkovi) vydala do Nového Boru, na pětidenní závody Bohemia 2003. Naší základnou se stal penzion Sklípek  ve Sloupu. Shromaždiště všech pěti etap bylo na malé, ale pěkné louce v Mlýnech, kam pořadatelé zajišťovali povinnou kyvadlovou dopravu (autobusy byly bohužel dost přeplňované).

Pořadatelé připravili kromě závodů i mnohé doprovodné programy – např. pivní štafety či noční OB.Na večery byl připraven kulturní program – po vyhlášení výsledků vždy následoval další program – od módních přehlídek, přes vystoupení zpěváků a kapel až po zlatý hřeb – vystoupení D.Hůlky a M.Absolonové . Závěrem kulturních akcí byl sobotní ohňostroj. Zdarma bylo možné též navštívit letní kino či koupaliště. Bohužel většina z nás byla ze závodů tak uondaná, že jsme velkou většinu z toho oželeli.

Samotné závody v lesích v okolí Mlýnů byly připraveny  v členitém kopcovitém terénu, kde bylo především v hlubokých údolích dost skal a kamenů, byly tam hustníky z malých smrčků, občas kapradí, borůvčí, ale žádné kopřivy ani ostružiny. Prostě krásný terén, který byl navíc  dobře zmapován (všechny mapy 1:10000). Na startu se sešlo téměř 2500 závodníků.

Hned po první etapě se několik z nás začalo potýkat s problémem: puchýře. Řešilo se to mnoha způsoby – od lepení specielních náplastí až po nákupy nových bot, ale  s vyloženým úspěchem se nesetkalo nic. Této etapy se bohužel nemohl zúčastnit Tonda ml., neboť mu před penzionem vykradli auto, a tak to místo závodů musel řešit s policií. Petřík si (zase) vzal špatnou mapu (D12B), a tak na trati pobyl 60 minut, což ho zařadilo v podstatě na konec výsledkové listiny, v dalších etapách se však již jen zlepšoval.

Po druhé etapě se dostavila únava, puchýře začaly nabývat krvavé podoby.Odpoledne začalo pršet, ovšem nic z toho nezabránilo Lence, aby    s mou malou pomocí absolvovala svůj první noční OB závod, a prý se jí moc líbil (v kat. MIX 1 jsme obsadily 8. místo). V noci začal náš Martínek zvracet, dostal teplotu, takže já se vůbec nevyspala.

Třetí etapy se tedy nezúčastnil nemocný Martínek a také Jarda, který ho hlídal (byl rád že si odpočine a poléčí puchýře). Babička musela jít od třetí etapy sama – bylo jí to trošku žinantní běžet fáborkovanou trať a navíc na prsou číslo se jménem Martin Hudeček, ale nakonec jí nic jiného nezbylo.

Čtvrtou etapu byla bohužel babička DISK, protože na linii orazila nějakou špatnou kontrolu,ostatní zvládli se ctí.

závěrečné hendikepové etapě jsem si připadala jako kamzík, neboť se šplhalo nejen po skalách, ale hlavně po obrovských kopcích, fyzicky dost náročné. Jarda si trať zkrátil asi o polovinu, neboť o celkový výsledek mu již stejně nešlo a potřeboval zabránit totálnímu vyčerpání, abychom vůbec dojeli domů…

Kdo letos na pětidenní nepřijel, může jen litovat, stálo to za to!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *