V neděli 9.6.2002 jsme pořádali v Řepči u Tábora Mistrovství Jižních Čech v orientačním běhu na klasické trati. Nejdůležitější závod sezóny pro Jihočechy začal na první pohled nevlídným počasím. Bylo zamračeno, ale pršet naštěstí nezačalo. Les byl ovšem vlivem předchozího dlouhodobého deště podmáčený, takže závodníci se vraceli promočení a zablácení, přestože během dne nespadla ani kapka. Bojovalo se o titul „Mistr Jižních Čech“, ale také o postupová místa na Mistrovství republiky. Pořádající oddíl SK Kotnov Tábor připravil pro vítěze všech kategorií hodnotné ceny, a tak všichni závodníci vydrželi až do vyhlašování vítězů. To začalo ve 14 hodin, kdy za mohutného aplausu přihlížejících byly rozdány diplomy a věcné ceny. Táborským účastníkům se tentokrát nedařilo tak, jako obvykle. Podle pravidel se mohly zúčastnit pouze děti z pořádajícího oddílu, přičemž pro dva naše závodníky (Petra a Martin Z.) se stala náročnost tratě osudnou a byli diskvalifikováni. Další členové ovšem tuto smůlu vynahradili. Petřík tak získal po vítězství na Mistrovství na krátké trati v květnu svůj druhý titul Mistr JČ. První místo a tím i titul získala i Tereza Z. Na svém prvním velkém závodě se neztratila ani naše nejmladší naděje, teprve šestiletý Martin. Za doprovodu babičky Aleny zdolal 2,8 km dlouhou trať a doběhl na překrásném třetím místě.
O víkendu 18.-19.5.2002 jsme se vydali na první letošní velké závody do Doks u Máchova jezera.
vypravil i náš oddíl. Start se konal v 10.30 na mapě GRANÁTNÍK v měřítku 1:10000. Dobře zmapovaná, ale kopcovitá oblast, ve které se běželo i Mistrovství České republiky, dala zabrat všem závodníkům. Start organizátoři (KOB Český Krumlov ve spolupráci se Sokolem Blatná) umístili na 1 km vzdálený vrcholek, a tak již cesta na start ubrala některým z nás mnoho sil. 
sické trati, které budeme pořádat 9.6. tohoto roku. Závod se odehrál na mapě Chobot nedaleko Sepekova. Ačkoliv meteorologové strašili deštěm, nakonec se žádný nekonal. Naopak sluníčko hřálo tak, že jsem po příjezdu domů zjistil, že můj obličej a ruce od něj chytly stejnou barvu jakou má rak po několika minutách ve vařící vodě. Naštěstí v jednu hodinu, kdy byl ostrý start závodu, začal vát svěží vánek (který málem odnesl stáneček o perníkovými lampiónky) a běžci tak měli perfektní podmínky k dobrému výkonu. Účast byla tentokrát rekordní a na start se postavilo 114 závodníků ve 20 kategoriích 
ovném prostředí, zato druhý den probíhal na kopci. Okamžitě po příjezdu (po cestě mlha až do Temelína) začaly nějaké komplikace. Záměna jmen, čísla SI čipu a hlavně po pár minutách, kdy měl Petřík u sebe půjčený čip se mu podařilo položit ho někam do ztracena. Museli jsme půjčit další a očekávali jsme platbu za ten ztracený. Naštěstí se poté, co už jsme ho odepsali, našel. Tyto komplikace způsobily, že jsem musel na start chvílemi i běžet.