Velikonoční soustředění 2003

děti SK Kotnov

Ve čtvrtek 17.4.2003 jsem se čtyřmi dětmi (Petřík, Petra, Tereza a Martin Z.) vyjela do daleké Budislavi u Proseče, abychom tam během pětidenního velikonočního volna načerpali spoustu nových  orienťáckých dovedností. Tentokrát se zde sešlo rekordních 80 běžců z Kamenice, Roztok a Tábora. Počasí se zde proměňovalo od teplot lehce nad nulou až po odjezdových +20C. Chatový tábor (poté co se topení po několika dnech vzpamatovalo) poskytl velmi dobrý komfort, vrcholným číslem pak byl vlastní kuchař dodaný Roztockými, který nám vyvařoval neuvěřitelné dobroty na jaké na soustředěních opravdu nejsme zvyklí.

 

 Hned ve čtvrtek odpoledne se vyrazilo na první trénink, což byla linie. Běželo se po skupinkách čtyř dětí (s doprovodem 1 dospělého). Vždy jeden vedl podle zákresu a ostatní v čistých mapách sledovali trasu. Tento trénink se našim dětem moc nelíbil, zřejmě proto, že jsem s nimi běžela já, a trošku jsem je honila do běhu…

pátek ráno byl azimutový trénink, celkem se mohlo nasbírat až 21 kontrol, překvapivě to dětem šlo. Odpoledne byla záludná švýcarská hra, se kterou se děti setkaly vlastně úplně poprvé. A tak se běželo ve dvojicích a na čas. Počasí se tento den příliš nevyvedlo, neboť odpoledne začalo dokonce i sněžit a slušná vrstvička se udržela až do pozdní noci. Já měla na sobě snad veškeré oblečení, co jsem měla s sebou, ale stejně mi byla zima, zvlášť když se nám v lese ztratily 3 holky, sněžilo a my je hodinu hledali.

Gena s dětma a Petříkem

sobotu ráno přijela Gena (přivezla si s sebou lepší počasí), a tak se s námi mohla vydat na okruhy.  Byly postaveny čtyři, naše děti (družstvo výkonosti B) absolvovalo tři, opět s dobrými výsledky. Navíc si ještě dobrovolně zvolily cestu domů (cca 2 km) lesem podle mapy, místo aby jely pohodlně autem. Odpoledne bylo volno, a tak jsme jeli na Veselý Kopec, do skanzenu. Po té se někteří otužilci ještě vydali do Hlinska do bazénu, ale my zmrzlíci jeli radši zpět do chatek.

neděli dopoledne byl pro děti uchystán zcela regulérní závod, a musím podotknout, že nebyl z nejlehčích. Trať sice neměla ani celé tři kilometry, ale asi nebylo dítěte, které by aspoň trošku nebloudilo. Na odpoledne přichystal Dan opět jednu ze svých složitých her –

závod červeně: DH 12-14

paměťové pexeso. Děti byly rozděleny do čtyř skupin po 9 dětech všeho věku (jedno družstvo byli dospělí včetně mě a Geny) a každá skupina dostala mapu se zákresem 40 kontrol. Na kontrolách byly umístěny pexesové kartičky. Jako paměťák se kontroly musely nejdřív oběhnout, zjistit co je na nich za obrázky, a pak vždy jeden člen vyběhl najednou pro jednu dvojici pexes (když tedy bylo už zjištěno, na kterých kontrolách je jaká kartička). Časový limit 90´ tak tak postačil družstvu dospělých aby posbíral všechno (vyvázli jsme tedy se ctí) a děti zvládly 7 – 9 dvojic.

 

pondělí už byl po lese roznesen velikonoční poklad, kontroly zakresleny do třech společných map, které zůstaly v táboře, a opět po paměti běhaly děti po celém lese, a na každé kontrole, kterou našly si mohly vzít 1 sladkost. Před obědem jsme ještě zvládli turnaj v kuličkiádě a  po obědě už se jelo domů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *