V sobotu 26.4. 2003 jsme zahájili Jihočeský žebříček pořádáním  1. závodu ,a to na mapě Pískovna v Roudné. Stavbu tratí měl tentokrát na starosti Jirka, který se tohoto úkolu zhostil více než dobře.

První skupina roznašečů kontrol vyrazila do centra závodu již v sedm hodin ráno, aby tam za úsvitu nakladla do lesa 40 lampiónků. Ostatní dorazili až v půl deváté a začaly všední starosti: stavba startu a cíle, příprava prezentace a stanoviště pro výměnu map. Kolem půl desáté se začali sjíždět první závodníci, ale to už jsme dávno měli všechno připraveno.

Sluníčko již začínalo připalovat a vytvořilo nádhernou atmosféru letního dne. V 11 hodin odstartovali první závodníci a spustila se řada drobných eskapád. Jedna ze závodnic kategorie D21 se dožadovala u výměny map své druhé průkazky se slovy, že ji odevzdávala „té paní na kole“, z čehož jsme vytušili, že průkazku má ještě Gena, což se později potvrdilo. Závodnici jsme zatím odbyli s tím, aby razila dál do staré průkazky. Ještě štěstí že průkazka nechyběla závodníkům kategorie H21, neboť těm by se to na jednu průkazku rozhodně nevešlo.Lenka s Jardou také pobaveně sledovali při výměně map několik závodníků, kteří čapli novou mapu a utíkali k rybníku, který již znali , přičemž si ho samozřejmě spletli s jiným, který byl nedaleko na opačné straně.

Na startu pracoval Jirka s Alenou, kteří vyšli maximálně vstříc rodině Zimmermannů. Ti  dorazili do Roudné až ve startovním čase 110,  ale bylo jim umožněno ještě  vyběhnout do lesa. V cíli se díky počítačovému zpracování dat tentokrát moc nemusel namáhat Tonda s Alčou, Blanka opět všechny občerstvovala. Helena pobíhala po všech stanovištích s foťákem a dokumentovala náš pořadatelský úspěch. Tentokrát vydatně pomáhal  i Petřík, který jednak fáborkoval od rána linii (spolu s Alčou), závodit odmítl – aby mohl včas

spolupracovat s cílem a vyvěšovat výsledky. Petra zase trpělivě seděla dvě hodiny u výdeje map za startem, takže jediní účastníci závodu z našeho oddílu byli D12 Tereza, H12 Martin Z. a fáborky běželi poprvé bez doprovodu Deniska a Martínek. Všichni skončili na bedně, jak už to na jihočeských závodech bývá.

Komáři tentokrát neřádili, a tak si někteří pořadatelé místo kousanců domů přinesli „jen“ mírné připálení pokožky.

                                              Helena a Jarda