Na první letošní vícedenní závody jsme vyrazili v počtu 4 účastníků (ochuzeni o Alču, která svým pilným tréninkem dostala svou nohu do sádry) o jednom prosluněném prodlouženém víkendu, a to 12.-14.7. Složení borců: já – nejvíce jsem se těšila a snažila se dodat optimismus zbylým členům výpravy, Jarda – zpočátku sršel negativismem, doléčoval totiž průjem a tušil problémy, Alena H.- která měla v sádře zase ruku, ale statečně se rozhodla bojovat, a Petra, která jela proto, že se doma hrozně nudila.

Když jsme dorazili na místo určení, na prezentaci, rozhodl se Jarda přehlásit z kategorie H35 –která byla nekřesťansky dlouhá – do tréninkové kategorie TPR4, což mu trochu zvedlo náladu (po vítězství v první etapě už byl za vodou a přestal ostatní stresovat průpovídkami typu:“proč sem jedeme“, „stejně bude pršet“ apod.)